2013 Jeseníky
ÚVOD:
V červnu 2013 se skupina o účasti devíti členů vypravila na cyklovýpravu do pohoří Jeseníky, přesně k městu Jeseník, místní část Dětřichov - chata Svornost. Členové výpravy byli: Jirka Hromada, David Muller, Lojza Melichařík. Mojmír Dančák, Martin Malý, Jarda Zajíček, Erik Vraštiak, Dan Fojt a Jirka Surovec. V původní nominaci bylo jedenáct členů ale Michala Trčku a Martina Bělíčka nepustila na dovču pracovní vytíženost.
1. DEN:
Při příjezdu na ubytování, které bylo na kopci, což bylo pro některé členy výpravy v pozdějších dnech osudné, se nám zjevila chata jak z konce 80 let. I název Svornost tomu napovídal. Obsluha v podobě jednoho pracovníka na celou chatu, který dělal jak číšníka, tak kuchaře, tak údržbáře hovořila za vše. Ale jinak chata působila domácky a čas se zde jakoby zastavil. První večer jsme poseděli u ohniště, dali pár piveček a párečky a hajdy na kutě. Další den nás čekala vyjížďka na Praděd. Druhý den ráno po snídani, na kterou byly rohlíky, nějaký salámek, sýr a čaj se vyjelo. Na vyjížďku byli všichni natěšeni a tak se mohlo vyrazit. Začátek první trasy byl ihned u chaty a pokračoval po nezpevněné komunikaci lesem. Jelikož pár dní před tím pršelo, byla cesta značně podmáčená. Po výjezdu na cyklostezku č. 6248A se ozvalo Sssssss a Martin Soptík píchl zadní kolo. Příčinou bylo nedostatečné nahuštění a odvodňovací strouha přes cestu. Chvíli jsme se zdrželi ale po rychlé opravě se mohlo pokračovat dál. Cesta pokračovala dále lesem a napojila se na Cestu Svobody č. 6209 a pokračovala s pěknými výhledy až k rozcestí Pod Velkým Bradlem. Zde se trasa stočila na cyklotrasu č. 6074 a kolem Spálené chaty a Lysého vrchu pokračovala až na sedlo Videlský kříž (930 m.n.m). Při sjezdu na sedlo jsem Danovi říkal, jezdi v klidu, což se ale nesetkalo s úspěchem a stalo se to později osudným. Na sedle jsme něco málo posvačili, nějaká tyčinka, EPO, gely a cukříky. Pokud někdo něco neměl, Lojzík měl dostatek a přípravky jako Napalm a Shleha měli fakt grády. Ze sedla se pokračovalo po cyklotrase číslo 6154 a tzv. Miliónové cestě s krásnými výhledy k rozcestí Nad Vysokým vodopádem. Zde jsme se odpojili od cyklotrasy a pokračovali po modré turistické až na chatu Švýcárna. Byla to opravdu turustická, neboť jet v podstatě nešlo. Část skupiny to nesla s nevolí, ale po příchodu na Švýcárnu a zakoupení nějakých nápojů a obědů, bylo všem dobře. Chvíli se posedělo a mohlo se vyrazit na Praděd. U několika členů výpravy tento název vzbuzoval před vyjížďkou respekt, ale jedinný, kdo se nakonec na onu horu nevydal byl Mojmír. Důvod byl ovšem vážný. Podcenění pitného režimu a lehký úžeh. Mojmírovi ovšem vůbec nevadilo, že musel zůstat. Odpočinul si a po našem návratu mohl s námi pokračovat. Od chaty Švýcárna se pokračovalo po trase č. 6075 až na rozcestí Praděd. Cesta sice mírně stoupala ale jelo se na pohodu a nikdo si nestěžoval. Od rozcestí Praděd to již bylo jen dva kilometry na nejvyšší horu Moravy (1491 m.n.m.). Zde proběhlo focení a telefonáty rodinám, že to všichni zvládli. Sjezd zpět na chatu byl již rychlou záležitostí a zde nás již čekal nedočkavý Mojmír a mohlo se pokračovat po cyklotrase č. 6075. na rozcestí Kamzík. Cesta k tomuto rozcestí byla lemována výhledy a pěkné počasí bez mráčku toto jen umocňovalo. Od rozcestí Kamzík pokračovala silně kamenitá cesta, která byl z prudkého kopce. Zde bohužel došlo na má slova, kdy Dan nezvládl svůj bike a skončil v kotrmelcích. Naštěstí začal nedávno používat helmu, která mu nejspíše zachránila život. Volání na horskou službu, pomoc kamarádovi, starost o jeho věci - to byla pro všechny členy výpravy povinnost. Dana horská služba svezla na Červenohorské sedlo, kde si jej převzala RZS Jeseník. Zbytek skupiny pokračoval k rozcestí Petrovka a zde po cyklotrase č. 6075 až na Červenohorské sedlo. Odtud cyklotrasa kopírovala žlutou turistickou trasu až na sedlo Pekárka opět s krásnými výhledy. Na Pekárce se pokračovalo po cyklotrase č. 6154 a po sjezdu na asfaltovou komunikaci a prudkém zatočení doleva po cyklotrase č. 6212 následoval sjezd k rozcestí Mariin pramen a dále stále po 6212 k rozcestí Drátovna až do Bělé pod Pradědem a po hlavní komunikaci až do Jeseníku a dále do Dětřichova na místo ubytování do chaty Svornost. Poslední výjezd na chatu dal každému zabrat, ale všichni jej zdárně zvládli a potkali se na chatě. První výlet se až na menší karambol Dana povedl a všichni již těšili na další den, co že nám to vlastně přinese za trasu.
Statistika prvního dne: Trasa vhodná pro MTB, dá se říci, že velmi těžká, 61 km, převýšení 2061 metříků,
graf:
Mapa výletu:
www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/
2. DEN
Další den ráno, kolem půl osmé, nás spolu s Erikem a Jirkou probudily hlasy pod oknem. To už Mojmír a Lojza chystali svoje Oře na vyjížďku. Pečlivá příprava kola, nachystání nápojů do bidonů, nabalení tyčinek a gelů, to byla již rutina. Kolem deváté hodiny ráno již celý peloton směřoval dolů z kopce od chaty a po cyklotrase č. 6248 pokračoval do Dětřichova. Zde jsme odbočili na cyklotra č. 5210 a po několika set metrech byla odbočka na trasu číslo 6209 a výjezd na sedlo Nad Bobrovníkem a dále do kopců na rozcestí Javořík. Zde proběhla občerstvovačka a mohlo se pokračovat až pod rozcestí Pod Strmým. Zde cesta pokračovala po trase č. 6208 až na Obří skály. Zde byly překrásné výhledy na velkou část Jeseníků. proběhlo focení a malá občerstvovačka. Zde se začal v hlavách několika účastníků rodit plán, jak si celou trasu zkrátit. Jirka, Mojmír a Martin se rozhodli, že budou pokračovat po modré turistické až na Šerák a zde počkají na druhou část výpravy, která se rozhodla pokračovat zpět na rozcestí Pod Strmým a odtud k chatě Jelenka po trase č. 6208 a dále k rozcestí Pod Obřími skálami. Zde se pokračovalo dále příjemně z kopce až k lanovce Ramzová. U lanovky bylo zjištěno, jak často jezdí, a Lojzík se rozhodl, že první část kopce absolvuje lanovkou, což byla ale veliká chyba, protože si měl spíše vybrat tu druhou část lanovky. Skupinka Jirka, David, Jarda a Erik se vydala vstříc kopci až na sedlo Černava. Zde již čekal odpočinutý Lojza. Během cesty nahoru slyšel Jirka hlášku, která by jej i potěšila, nebýt dovětku. Šlapal si takhle nahoru a z vrchu tři dívčiny ve věku kolem 16 let. Jirka zabral a slyšel: Tomu to ale šlape co? Hmmmm..ale slyšel i ten dovětek, jakmile dívky předjel. Ten zněl: Ale pěkně smrděl co? Co nadělám slečny, ono jet nahoru a nepotit se? Je to trošku něco jiného než jít s cigárkem dolů z kopce poté, co se vyjelo nahoru lanovkou... Od sedla Černava se pokračovalo po trase červené turistické. Zde každého přecházel úsměv, neboť kolo se muselo nést na zádech, nebo tahnout za řídítka jako to předváděl David. Sám mi v průběhu říkal, ty vole, to už je na mě moc. Naštěstí to zdárně zvládnul a setkali jsme se s druhou půlkou na chatě JIŘÍHO NA ŠERÁKU. Polévka, pivečko, úprava poničené MTB obuvi u Mojmíra, focení a cesta po trase č. 6207 dolů z kopce k rozcestí Bystrý potok, chata Výrovka a Keprnický potok. Celá trasa se odvíjela lesem či kolem lesa, kdy jsme nepotkali ani živáčka. Od Keprnického potoka následoval sjezd až na hlavní cestu, která nás zavedla až do města Jeseník, kde byla navštívena prodejna kol a Mojmír si zde koupil náhradní kufry. Zde se v hlavě Jirky S. zrodil plán, kterého se zůčastnil ještě Erik a Jarda a spočíval v tom, že skupinka třech odvážných bude pokračovat přes Dětřichov po komunikaci až do obce Rejvíz. Ostatní členové se rozhodli, že svou dnešní pouť již ukončí a vrátí se přes Dětřichov na chatu. V půlce kopce začali Jirka i Jarda litovat, že se na tuto prodlouženou dali, protože dívat se celou trasu na vyrýsovaná lýtka Erika, který jel po asfaltu jako lokomotiva, nebylo vůbec příjmené. Nebyt ale Erika, je možné, že se v tom kopci trápíme ještě dnes. Po příjezdu do obce Rejvíz a obhlédnutí známé hospody, kde jsou vyřezávané židle štamgastů, jsme se napojili na žlutou turistickou a kolem jezírek a rozcestí Pod Rejvízem proběhlo napojení na trasu č. 6248. Po této trase se již jelo velice příjemně a i přes velké horko to parádně jelo až k chatě Svornost. Rychlá sprcha, vyprání dresů a sjezd na večeři do Jeseníku.
Statistika druhého dne: Trasa vhodná pro MTB, dá se říci, že velmi těžká, 69 km, převýšení 2293 metříků,
graf:
Mapa výletu:
www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/
3. DEN
Poslední den se nikomu moc vstávat nechtělo. Odjezd domů nikoho moc netěšil, ale nedalo se nic dělat, doma už nás čekali manželky, přítelkyně a děti. Ryché sbalení, snídaně a hurá autama do Velkých Losin, kde nás čekala poslední kratší vyjížďka cyklodovolené. Já jsem se nechal vysadit na Červenohorském sedle a cestu do Losin jsem absolvoval na kole. Bylo to cca 22 km po hlavní cestě ale docela příjemných. Velké Losiny byly vybrány jako dnešní tip na výlet proto, protože ve vrcholových partijích Jeseníků již začalo pršet. Nikomu to ale nevadilo, protože na vrcholky se již nikomu po dvou dnech nechtělo. Při přípravě na poslední vyjížďku, která startovala u informačního centra v Losinách ovšem bylo vidět, že kdyby se řeklo, že se nikam nejede, tak nejeden člen by souhlasil. Naštěstí máme v týmu hecíře, který celou grupu popohnal a mohlo se vyrazit. Výprava vyrazila směrem k zámku po hlavní cestě, kdy poté z hlavní cesty odbočila doprava a jelo se směrem na Ludvíkov. Po zhruba 300 metrach se odbočilo a následovalo rozcestí Račinka. Cesta pokračovala stále po asfaltu a pěkně ubíhala. Následně se z hlavní cesty odbočilo na cyklotrasu č. 6196 a jelo se po loukách a lesem až na sedlo Pekařov a dále na Pekařovský vrch. Celá trasa zatím z Velkých Losin stoupala, což vneslo značnou nevoli do úst některých členů. Snažil jsem se členy uklidňovat, že za chvíli to již bude z kopce nebo aspoň po rovině, což se ale dalších 5 km nesplnilo. Pár metrů za Pekařovským vrchce se trasa napojila na trasu č. 6155, která nás neustále do kopce dovedla až k rozcestí Tři Kameny - Útulna. Zápis a focení na Utulně do pamětní knihy. Odtud se pokračovalo pár set metrů až na vyhlídku Tři Kameny (925 m.n.m.). Nádherné výhledy a na nejvyšším bodě dnešní trasy a loučení s krásnými výhledy v Jeseníkách. Následoval sjezd na rozcestí a cyklotrasu 6156. V Přemyslově jsme odbočili doprava a po vrstevnici, která "trošku" stoupala jsme se dostali až k téměř Velkým Losinám do Obce Bukovice. Zde již po místní komunikaci a napojení na hlavní cestu dojezd k informačnímu centru. Cca třicet metrů od parkoviště se lojzovi stala nepříjemná událost, kdy mu nadalo přednost vozidlo technických služeb, které vyjíždělo z boční cesty. Naštěstí Lojzík rychle zareagoval a stihl zabrzdit. Konec nám sice přinesl trošku adrenalinu, ale vše dobře dopadlo. Po vyjížďce jsme si zašli na výborný oběd a poté již následovala jen cesta domů a dokonce i domlouvání, kampak by nás mohl vítr zavanout v roce 2014....
Statistika třetího dne: trasa vhodná pro MTB, těžká, 27 km a převýšení 748 metříků.
graf:
Mapa výletu:
www.cykloserver.cz/tipy-na-vylety/detail/
Jirka S.
Náhledy fotografií ze složky Jeseníky 2013